Latinské městské školy (krátce po roce 1350 — 1625)

Jejich vznik souvisí s existencí univerzity. Studiu "generale" (univerzitnímu) předcházelo studium "partikulare" (částečné) na latinských školách, které byly městské, klášterní nebo biskupské. Díky Karlu IV. máme nejen nejstarší univerzitu ve střední Evropě, ale i nejstarší městské latinské školy.

V Hradci Králové byla městská škola při kostele sv. Ducha založena krátce po roce 1348, první zmínka je z roku 1362. (První zmínka o hradecké městské škole, která však nebyla latinská, je z roku 1271.) Královská města měla povinnost vychovávat budoucí studenty Karlovy univerzity. Už ve XIV. století se stal Petr z Hradce jejím profesorem a později i rektorem. Absolventům své školy vděčí Hradec Králové za slavné kancionály — Mikušův (1470), Franusův (1505) a Radoušův (1604).

Ohlášení univerzitních přednášek M. Jana Kampana Vodňanského

Největšího rozkvětu dosáhla v XVI. století, zejména v čase, kdy byl prvním purkmistrem absolvent zdejší partikulární školy Martin Cejp z Peclinovce. V této době začala hradecká škola užívat název akademie. Od roku 1565 existovala v Hradci škola, která poskytovala literární vzdělání pro dívky. Třicetiletá válka ukončila první etapu hradeckého školství; po roce 1625 není o něm zmínka. Už v roku 1636 se však otevírá kapitola druhá — jezuitské gymnázium.

Nejvýznamější studenti

  • Mistr Jan Šindel (1370 — 1443) — matematik, hvězdář, lékař, právník, teolog, v roce 1410 rektor univerzity
  • Jan Mikuš — malíř a písař husitských kancionálů
  • Jan Franuš — hradecký kališnický purkmistr; podporoval liturgický zpěv, zhotovil kancionál pro chrám sv. Ducha
  • Cyprián (Karásek) Lvovický ze Lvovic (1514 — 1574) — slavný hvězdář a matematik. Ačkoli od univerzitních studií žil mimo Hradec, udržoval s jeho městskou radou styky, byl spolutvůrcem reformy hradeckých latinských škol
  • Martin Cejp z PeclinovceMartin Cejp z Peclinovce (na obrázku; † 1599) — byl 25 let primasem města; za jeho působení byla postavena Bílá věž a nová budova partikulární školy (blízko dnešní Kozinky); mecenáš Radoušova kancionálu
  • Václav Plácel z Elbinku (1556 — 1604) — právník a humanista, zástupce města na zemských sněmech

Nejvýznamnější rektoři

  • Adam Zalužanský ze Zalužan (v r. 1585) — lékař a botanik; rektor Karlovy univerzity
  • Mistr Valentin Kochan z Prachova (v letech 1587 — 89) — jeden z 27 českých pánů popravených na Staroměstském náměstí
  • Mistr Jan Kampanus Vodňanský (v r. 1598) — humanista, pozdější rektor univerzity